V těchto dnech vychází nové číslo Konkurzních novin 10/2017, které jsou jediným odborným periodikem v oblasti “úpadku”, a to insolvencí, dražeb, exekucí, rozhodčích řízení a likvidace. V sekci Dražby je publikován rozhovor s předsedou naší komory. Celý text je k dispozici zde.
Je skutečností, že dražeb konaných dle zák. č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách (ZVD), je čím dále méně, a to jak dražeb dobrovolných (konají se na návrh vlastníka či insolvenčního správce), tak i dražeb nedobrovolných (navrhovatelem je zde dražební věřitel).
Vlastníci již tradičně prodávají své nemovitosti prostřednictvím realitních kanceláří. Většinou ani neví, že jsou zde další možnosti prodeje, a to dobrovolnou dražbou či aukcí. Dražba je stále považována za „donucovací prostředek prodeje“ a aukce je ztotožňována s dražbou. V lepším případě je aukce považována za exkluzivní prodej uměleckých či historických předmětů.
Paradoxně ani v naší legislativě není přesné vymezení dražby či aukce. Jedinou výjimkou je ZVD, kde je sice definice veřejné dražby, která je však v rozporu s ust. § 1771 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (OZ).
Bohužel Komora dražebníků ČR (KDČR) dlouhodobě na tento rozpor upozorňuje vedení Odboru veřejných dražeb a realitní činnosti MMR, dnes již pouze Oddělení veřejných dražeb, a to konkrétně její bývalou ředitelku, dnes vedoucí oddělení Ing. Zdeňku Niklasovou. Dle mého názoru, Ing. Zdeňka Niklasová, jako bývalá obchodní ředitelka Asociace realitních kanceláří, brzdí rozvoj dražeb ve prospěch realitek. Právě lobbing velkých realitek způsobuje, že dražby „nemají zelenou“, ale postupně se stávají jakýmsi rudimentálním způsobem transparentního prodeje dlužníků. Ing. Zdeňka Niklasová brojila proti zavedení e-dražeb, její poslední návrh novely ZVD Legislativní rada vlády ČR odmítla s výhradou nekompatibility ZVD s OZ.
Dalším důvodem, proč vlastníci prodávají nemovitosti prostřednictvím realitek, je obrovské množství realitních makléřů. Dle deníku iDnes se u nás snaží živit touto profesí cca 14 500 lidí. Tedy realitní makléř doslova číhá na každém rohu. Jde o živnost volnou a dle platné legislativy ji může provozovat každý. Oproti tomu koncesovaných dražebníků je pouze několik desítek. Nejenže musí mít koncesi, ale i vysokou pojistku, která kryje jejich odpovědnost za škodu. V případě koncese na všechny typy dražeb je to minimálně 30 miliónů Kč.
Další otázkou je, proč insolvenční správci, resp. zajištění věřitelé stále více požadují, aby majetek dlužníků byl prodán realitní kanceláří. Možná podlehli sloganu jedné realitky: „Umíme prodat Vaši nemovitost rychle.“ Já si na to vždy odpovím: „Ale za kolik?“. Rychle a za málo to umí (skoro) každý.
Podle mého názoru realitní kancelář není nastavena tak, aby prodala nemovitost za nejvyšší cenu. Je to tím, že realizuje prodej za nabídkovou cenu prvnímu zájemci, který se objeví. Realitka nedělá žádná výběrová řízení, nenutí zájemce k licitaci, k navyšování nabídek. Ale zato umí s realitami pracovat, nakoupit je či „prohodit“. Ne není to z mé strany nic hanlivého. Čím dále více realitek nakupuje i v našich dražbách. Vydraženou nemovitost dlužníka vyklidí, vymaluje, popř. udělá aspoň základní rekonstrukci a prodá ji. Realitka využije i to, že se lidi bojí nakupovat v dražbách.
Mě osobně mrzí, že i zajištění věřitelé, velké banky, dávají pokyny či souhlasí s prodejem nemovitostí dlužníků mimo dražbu nebo aukci. Tady hraje svoji roli lobbing těch největších realitních kanceláří a je to na úkor dlužníků, ale i zajištěných věřitelů. Protože o způsobu zpeněžení rozhodují zaměstnanci, mají často jiný zájem, než jejich zaměstnavatel. Jak říká jeden můj kolega, matador nákupu nemovitostí: “Každý si chce ten svůj zobáček smočit.“
(Odpověď na anketní otázku Konkursních novin)
RNDr. Jiří Bureš, Ph.D., předseda představenstva Komory dražebníků ČR
“Hlavní diamant, pojmenovaný Dynastie, je nejčistší v historii šperkařství v naší zemi,” tvrdí Ivanov.
Původní surový diamant o váze 179 karátů, jehož stáří se odhaduje na téměř 400 milionů let, vytěžila státem kontrolovaná společnost v roce 2015 v jednom ze svých dolů v Jakutsku na Sibiři. Byl pojmenován na počest dynastie Romanovců, která panovala v Rusku až do revoluce v roce 1917.
Výsledná kolekce pěti diamantů o váze 51,38 karátů, 16,67 karátů, 5,05 karátů, 1,73 karátů a 1,39 karátů má být předvedena v několika zemích a především na specializovaném veletrhu v Hongkongu ve dnech 13. až 19. září. Vydražit se má v listopadové internetové aukci, ke které se lze přihlásit na webu dynasty.alrosa.ru.
“Pokud vycházíme z výsledků dražeb aukčních síní Sotheby’s a Christies, vyvolávací cena kolekce nemůže být nižší než deset milionů dolarů,” řekl Ivanov, který je synem stejnojmenného bývalého šéfa ruské prezidentské kanceláře. Do čela Alrosy byl jmenován letos v březnu. Předtím byl viceprezidentem spořitelny Sberbank.
Státem ovládaná Alrosa se na světové produkci surových diamantů podílí více než třetinou. Má největší zásoby diamantů a soupeří o pozici jedničky na trhu s jihoafrickou společností De Beers.
Jsme v polovině prázdnin, začínají se objevovat první inzeráty na prodej školních potřeb. S nadcházejícím novým školním rokem začíná i období, kdy se začne oživovat realitní trh. Nemovitosti se však prodávají i aukcí nebo dražbou, i když stále o tomto způsobu většina vlastníků neuvažuje. Kdyby majitel domu či chaty vlastnil vzácnou starožitnost či umělecké dílo, asi by tento předmět neprodal v prvním starožitnictví nebo v galerii. Uvažoval by o prodeji aukcí nebo dražbou. Proč se tedy většinou prodávají nemovitosti prostřednictvím realitní kanceláře (RK) a ne aukcí či dražbou? Je něco hanlivého na tom, že vlastník prodá svoji nemovitost dražbou, aniž by někomu něco dlužil? Na tyto otázky stále neznám odpověď.
Možná je to tím, že se nemovitosti prodávají prostřednictví RK. U nás se snaží živit profesí realitního makléře téměř 26 tisíc lidí. Tedy realitní makléř doslova číhá na každém rohu. Jde o živnost volnou a dle platné legislativy ji může provozovat každý. Oproti tomu koncesovaných dražebníků je pouze několik desítek. Nejenže musí mít koncesi, ale i vysokou pojistku, která kryje jejich odpovědnost za škodu. V případě koncese na všechny typy dražeb je to minimálně 30 miliónů Kč. Zákon, který by byl přísnější na realitní zprostředkovatele, Legislativní rada vlády předkladateli – Ministerstvu pro místní rozvoj zamítla.
Jiří Bureš, předseda KDČR