Komora dražebníků dnes obdržela od MMR vypořádání námitek k návrhu prováděcí vyhlášky k zák. č. 250/2023 Sb., o veřejných dražbách (dále jen „ZVD“), o údajích předávaných do centrální evidence (dále jen „CEVD“) prostřednictvím elektronického formuláře, způsob ověření těchto údajů a způsob přihlašování do CEVD dle § 3 odst. 6 ZVD. Připomínky byly “vysvětleny” a neakceptovány.

Vypořádání námitek MMR

Komora dražebníků ČR, z.s. na základě diskuze s dražebníky došla ke stanovisku, že Návrh prováděcí vyhlášky k zák. č. 250/2023 Sb., o veřejných dražbách (dále jen „ZVD“), o údajích předávaných do centrální evidence (dále jen „CEVD“) prostřednictvím elektronického formuláře, způsob ověření těchto údajů a způsob přihlašování do CEVD dle § 3 odst. 6 ZVD, je nedostačující.

Návrh zejména nestanovuje:

1. náležitosti údajů a elektronických formulářů, které je povinen dražebník dle ZVD předávat elektronicky do CEVD;
2. formáty elektronického formulářového podání;
3. vzory formulářových podání.

Ad 1) Je obvyklé, že podobné prováděcí vyhlášky (viz např. Vyhláška č. 525 Sb.) stanovují jednotlivé vzory podání. Dle ZVD pro CEVD by se jednalo např o vzor:

• Identifikace (přihláška) dražebníka do CEVD dle § 3 odst. 2, odst. 3 ZVD
• Dražební vyhláška veřejné dražby dle § 13, odst. 1 ZVD

  …………………………………….

• Záznam o průběhu elektronické veřejné dražby, dle § 30, odst. 2 ZVD
• Dražební vyhláška nucené dražby dle § 44, odst. 2 ZVD

a další.

Ad 2) Je i obvyklé, že prováděcí vyhláška stanovuje formát elektronického formulářového podání. Ust. § 2 v Návrhu je zcela nedostačující a vágní.

Ad 3) Chybějící náležitosti údajů i formulářů potom zcela evidentně absentují v tiskových vzorech jednotlivých formulářů. Je třeba připomenout, že elektronické formuláře musí mít i listinnou podobu, protože dražebník je povinen předmětné dokumenty (formuláře) doručovat i subjektům v listinné podobě.

Závěr: Předložený Návrh je zcela nedostačující pro plnění povinností dražebníka i poskytování informací o dražbách na CEVD dle ZVD. Je podivné, že MMR předložilo takto neúplný dokument, když dle našich informací disponuje MMR návrhem téměř 30 elektronických formulářů, které vznikly jako plnění veřejné zakázky externím dodavatelem. Mohlo by i vzniknout podezření, že někteří úředníci MMR by mohli poskytnout neoprávněnou výhodu dodavateli, který by měl podrobné informace, které nejsou v Návrhu obsaženy.

Jiří Bureš, předseda KDČR

Dne 28.06.2024 MMR rozeslalo do meziresortního připomínkového řízení návrh výše uvedené vyhlášky. Vítáme všechny připomínky, doplnění aj. k tomuto návrhu s termínem doručení do 20.07.2024 na email: info@komora-drazebniku.eu.

VYHLÁŠKA

ze dne …….. 2024

o centrální evidenci veřejných dražeb

Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle § 3 odst. 6 zákona č. 250/2023 Sb., o veřejných dražbách:

§ 1

Přihlašování uživatelů do centrální evidence v roli dražebníka a správce systému probíhá prostřednictvím národního bodu pro identifikaci a autentizaci nebo prostřednictvím informačního systému sloužícího k autentizaci fyzických osob, které jsou nositeli rolí, jde-li o orgán veřejné moci podle zákona o základních registrech.

§ 2

(1) Údaje předávané do centrální evidence musejí být v otevřeném a strojově čitelném formátu.

(2) Dražebník předá údaje do centrální evidence prostřednictvím

a) přímého elektronického zadání, nebo

b) aplikačního programového vybavení.

§ 3

Shoda údajů o osobách, adresách a nemovitých věcech předaných dražebníkem do centrální evidence s údaji vedenými v základním registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, v základním registru obyvatel, v informačním systému cizinců, v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí a ve veřejné části živnostenského rejstříku je ověřována centrální evidencí automaticky prostřednictvím informačního systému sdílené služby a informačního systému základních registrů.

§ 4

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2025.

Ministr pro místní rozvoj:

První máj je nejenom dnem oslav práce, nyní i vstupu ČR do EU, ale i dnem dražebníků. Totiž 01.05.2000 nabyl účinnosti zák. č. 26/2000 Sb., zákon o veřejných dražbách. Letos tedy dražebníci slaví 25. výročí provádění dražeb, jako nabytí práva přechodem. Příklep licitátora nejvyšší nabídce znamenal pro vydražitele bezpečné nabytí vlastnického či jiného práva k předmětu dražby. Od 01.01.2025 nabyde účinnost nový dražební zákon (zák. č. 250/2023 Sb.), který fakticky provádění dražeb dražebníky neumožní. Výjimkou budou pouze dražby konané soudy, exekutory či finančními úřady.

Bohužel dopady nového dražebního zákona při zpeněžování majetku dlužníků či zůstavitelů budou obrovské (podrobně viz rozhovor do KN). Dražba se změní na aukci. Bez licitátora se bude činit podání, aby se uzavřela kupní smlouva nebo smlouva o budoucí kupní smlouvě. „Prodávajícím“ bude navrhovatel „dražby“, „kupujícím“ pak osoba, která nabídne nejvyšší cenu. Odtrženost nového zákona od praxe a celá řada i právních komplikací (mj. ve vztahu k realitnímu zákonu, nově i stavebnímu zákonu) povedou k tomu, že se již podle nového zákona dražit nebude. Zůstane na MMR nově budovaný Informační systém veřejných dražeb a kohorta úředníků, která nebude mít koho kontrovat. Možná to bude naopak. Do dražebního chomoutu totiž spadnou aukční síně a organizátoři realitních aukcí. Dle nové legislativy se stanou dražebníky. Dražební úředníci MMR je začnou kontrolovat a nově i pokutovat. Aukční síně ani netuší, co je příští rok čeká. Jak prohlásil ministr MMR Ivan Bartoš: „dražby vstoupí do dalšího tisíciletí.“

Jiří Bureš, předseda KDČR

Dne 17.05.2024 koná MMR seminář pro dražebníky v souvislosti s předpokládanou účinností nového dražebního zákona (zák.č. 365/2023 Sb.) dne 01.01.2025. Přihlášky lze zaslat nejpozději do středy 15. května 2024 na adresu marcela.burianova@mmr.gov.cz.

Komora dražebníků dlouhodobě kritizuje výše uvedený nový dražební zákon. Lze jenom doufat, že se proti tomuto zákonu postaví nejenom dražebníci, ale i organizátoři aukcí a aukční síně.

Ministerstvo pro místní rozvoj v těchto dnech předložilo do meziresortního připomínkového řízení návrh vyhlášky o technických a bezpečnostních požadavcích na elektronické dražební systémy. Tato Vyhláška bude prováděcím právním předpisem k § 29 odst. 2 zákona č. 250/2023 Sb., o veřejných dražbách.

NÁVRH

VYHLÁŠKA

ze dne … 2024

o technických a bezpečnostních požadavcích na elektronické dražební systémy

Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle § 29 odst. 2 zákona č. 250/2023 Sb., o veřejných dražbách:  

§ 1

(1) Elektronický dražební systém musí

a) zajišťovat veškerou komunikaci mezi účastníky elektronické dražby (dále jen „dražba“) a elektronickým dražebním systémem zabezpečeným šifrovaným způsobem pomocí protokolu HTTPS (Hypertext Transfer Protocol Secure) a serverového certifikátu,

b) zajišťovat udržování přesného časového údaje,

c) přizpůsobit zobrazení obsahu internetové stránky, kde dražba probíhá, je-li zobrazena v mobilním zařízení, a to s využitím responzivního designu internetové stránky nebo mobilní verze internetové stránky,

d) provádět autentizaci zájemců o účast v dražbě a dražebníka,

e) na adrese internetové stránky, kde dražba probíhá, označovat účastníka dražby bezvýznamovým identifikátorem, který je mu náhodně přidělen pro každou jednotlivou dražbu,

f) zpracovávat a zaznamenávat elektronické úkony dražebníka a účastníka dražby a elektronické úkony automaticky provedené elektronickým dražebním systémem s přesností na setinu sekundy a

g) provádět automatickou aktualizaci údajů na adrese internetové stránky, kde elektronická dražba probíhá, a to do 5 sekund poté, co dojde k jejich změně.

(2) Serverový certifikát podle odstavce 1 písm. a) musí být vydán důvěryhodnou a nezávislou certifikační autoritou, být platný a odpovídat všem doménovým jménům, která elektronický dražební systém využívá.

(3) Časový údaj podle odstavce 1 písm. b) musí být poskytován zdrojem reprodukujícím světový koordinovaný čas UTC (Coordinated Universal Time). Synchronizace časového údaje elektronického dražebního systému s koordinovaným světovým časem se provádí alespoň jednou za 24 hodin.

(4) Autentizace osob podle odstavce 1 písm. d) musí být provedena alespoň zadáním uživatelského jména a hesla. Uživatelské jméno je pro každou osobu jedinečné a je tvořeno nejméně 6 znaky. Heslo je tvořeno alespoň 12 znaky a obsahuje alespoň 1 velké písmeno, 1 malé písmeno, 1 číslici a 1 speciální znak. Hesla musejí být uložena v elektronickém dražebním systému pouze v kódované podobě pomocí aktuálně odolného algoritmu typu hash.

(5) Elektronický dražební systém nesmí umožňovat zásah do průběhu dražby, který je v rozporu se zákonem o veřejných dražbách nebo touto vyhláškou.

§ 2

(1) Úplnost a integrita evidence požadavků příchozích na adresu internetové stránky, kde dražba probíhá, musejí být zajištěny nezávislým dodavatelem hostingových služeb nebo dodavatelem internetového připojení, kteří jsou osobami odlišnými od dražebníka nebo provozovatele elektronického dražebního systému.

(2) Dostupnost internetové adresy, kde dražba probíhá, musí být kontrolována prostřednictvím k tomu zřízené služby, která ji provádí z jiného zeměpisného umístění, než je umístění kontrolované internetové adresy. Poskytovatel této služby musí být odlišný od dražebníka a od provozovatele elektronického dražebního systému.

(3) Uživatelská data, dražební dokumenty a data generovaná elektronickým dražebním systémem musejí být zálohovány po dobu nejméně 5 let od ukončení dražby.

§ 3

(1) Pro použití elektronického dražebního systému musí postačovat běžně dostupné elektronické zařízení a bezplatně poskytovaná verze internetového prohlížeče bez potřeby instalace dalších aplikací s výjimkou běžných rozšíření prohlížeče. Informace o minimální konfiguraci elektronického zařízení, se kterým se lze zúčastnit dražby, musí být uvedena ve veřejně přístupné části elektronického dražebního systému.

(2) Dokumenty se v elektronickém dražebním systému zveřejňují ve formátu PDF (Portable Document Format).

(3) Ve veřejně přístupné části elektronického dražebního systému musí být dostupná uživatelská příručka, ve které jsou podrobně popsány důležité funkcionality tohoto systému.

(4) Elektronický dražební systém umožňuje přístup k adrese internetové stránky, kde dražba proběhla, a to nejméně po dobu 1 roku od ukončení dražby.

§ 4

(1) Na internetové stránce, kde dražba probíhá, musí být veřejnosti dostupná

a) informace o době zbývající do zahájení dražby a aktuálním čase,

b) historie podaných nabídek včetně označení účastníků dražby jejich bezvýznamovým identifikátorem,

c) výše poslední nabídky zobrazená samostatně mimo historii podaných nabídek a

d) informace o zbývající době, během které lze podávat nabídky.

(2) Internetová stránka, kde dražba probíhá, musí být veřejnosti dostupná bez nutnosti registrace do elektronického dražebního systému.

§ 5

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2025.

Ministr pro místní rozvoj:

Na počátku roku 2023 Vláda schválila 6 let starý návrh zákona o veřejných dražbách Jediná Komora dražebníků ČR (KDČR) ho kritizovala, protože ztotožňuje dražbu s aukcí a nemá žádné nástroje proti pletichám. Bohužel ani Sněmovna a ani Senát se podrobnou kritikou a argumentací KDČR nezabývaly. Jako zák. č. 250/2023 Sb. ( NZVD) nahradí s účinností od 01.01.2025 zákon o veřejných dražbách (zák. č. 26/2000 Sb. – ZVD). NZVD přináší celou řadu zcela zásadních změn. Dobrou zprávou je, že “dražební katastrofa” přijde až v roce 2025. Rok 2024 bude standardním dražebním rokem, a proto si ho užijme spolu s Vánočními svátky. Přikládám možnost si stáhnout rozhovor, který vyšel v posledním letošním čísle Konkursních novin.

Na rok 2024 jsem dražebním optimistou. Předpokládám, že bude snaha více využít nedobrovolné dražby, protože NZVD prakticky neumožní tento nástroj používat. Dále bude pokračovat boom aukcí, které jsou stále více využívány místo dražeb. MMR posunulo účinnost NZVD z původního data 01.01.2024 na 01.01.2025, protože musí vydat vyhlášku pro stanovení e-dražebních formulářů a vytvořit nový informační systém – Centrální evidenci dražeb.  Jsem v tomto směru pesimista, resp. optimista. Podle mých zkušeností, jak se budovala Centrální adresa, MMR nestihne vytvořit tento systém v roce 2024. Domnívám se, že dojde k posunutí účinnosti NZVD. Bude i prostor, aby došlo k novele NZVD tak, aby zde nebyly „smíchány“ dražby s aukcemi. Když jsem včera zadal umělé inteligenci (AI) rozdíl mezi aukcí a dražbou, potom i AI mně potvrdila, že zatímco v aukci se uzavírá smlouva, v dražbě dojde k přechodu příklepem. A v roce 2025 budou nové volby. Všechno může být jinak.

Jiří Bureš, předseda představenstva KDČR

Černý pátek je v historii spojován s hospodářskou krizí v USA po pádu ceny zlata 24. září 1969. Spíše je však připomínán jako krach na newyorské burze po propadu ve čtvrtek dne 24. října 1929.  V pátek dne 25.08.2023 vyšel ve sbírce zákonů nový dražební zákon (zák. č. 250/2023 Sb.). Nahradil tak s účinností od 01.01.2025 zákon o veřejných dražbách (zák. č. 26/2000 Sb.), který je účinný od 01.05.2000.  Nový dražební zákon vyšel v částce 115.

Z dražebníků se stanou aukčníci a naopak. Aukční síně budou pod kuratelou MMR. V dražbě bude uzavírána kupní smlouva nebo smlouva o budoucí kupní smlouvě. Dražba a aukce budou ztotožněny. Zatímco dle “starého” dražebního zákona došlo v dražbě k nabytí vlastnictví příklepem, nyní to bude forma uzavření smlouvy. Dražba přestane být způsobem bezpečného prodeje, zpeněžení majetku dlužníků či zůstavitelů. Jedinými dražebníky budou soudní exekutoři. Od 01.01.2025 lze očekávat velkou dražební krizi.

Dne 01.08.2023 nabyde účinnosti zákon č. 171/2023, o ochraně oznamovatelů. Jde o nový předpis, který dopadne i na všechny koncesované dražebníky. Zákon je účinný od 1.8.2023 a od tohoto data musí být zaveden vnitřní oznamovací systém a přijata další procesní opatření. Komora dražebníků ČR doporučuje využití bezplatného systému qHlas, jako snadnou cestu ke splnění požadavků daných výše uvedeným zákonem.

Po kratší rozpravě schválil dne 13.07.2023 Senát nový dražební zákon s jediným hlasem proti. Veřejná dražba jako způsob uzavření smlouvy dostala “zelenou”. Praxe ukáže, zdali ztotožnění veřejné dražby s dražbou dle obč. zákoníku, fakticky s aukcí, bude efektivním nástrojem zpeněžování majetku dlužníků v insolvencích nebo při likvidaci majetku zůstavitelů. Je zde i obava v oblasti využívání nucených dražeb, kterou vyslovila senátorka Daniela Kovářová. Přikládáme kompletní stenozáznam z projednání dražebního zákona.

Návrh zákona o veřejných dražbách Tisk č. 115 – stenozáznam z jednání Senátu dne 13.07.2023

1. místopředseda Senátu Jiří Drahoš:  S tímto senátním tiskem nás seznámí pan ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Pane ministře, až se připravíte, zvu vás k mikrofonu, abyste nás seznámil s tímto návrhem zákona. Prosím.

Místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš:  Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři. Omluvte těch několik vteřin zpoždění, ale mám tady několik vystoupení, tak jsem si jen rovnal materiály.

Dovolte mi, abych vám krátce představil návrh nového zákona o veřejných dražbách. Návrh zákona nahrazuje stávající, již téměř čtvrtstoletí starý zákon o veřejných dražbách, který je, a na tom je asi obecná shoda, již značně zastaralý a v době svého vzniku počítal pouze s prováděním klasických dražeb.

Aktuálním trendem jsou však dražby elektronické, což návrh zákona reflektuje.

Mezi hlavní cíle zákona o veřejných dražbách patří především harmonizace zákona o veřejných dražbách s občanským zákoníkem. Přesnější úprava elektronických dražeb přímo v zákoně. Celkově zjednodušení dražebního procesu. Posílení vymahatelnosti zákonem stanovených povinností a elektronizace uveřejňování informací o veřejných dražbách a dražebnících pomocí nového informačního systému centrální evidence veřejných dražeb.

Oproti dosavadnímu zákonu č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, dochází k zásadní koncepční změn v otázce nabývání předmětu dražby.

V současnosti při veřejné dražbě přechází vlastnické právo příklepem. Nové pojetí veřejné dražby však bude reflektovat občanský zákoník, který dražbu chápe jako zvláštní způsob uzavření smlouvy. Návrh rovněž v maximální míře respektuje subsidiární použití občanského zákoníku.

Dále v návrhu dochází ke zjednodušení a určité liberalizaci celého dražebního procesu. Zejména u dražeb označovaných jako dražby dobrovolné, čímž se snižuje administrativní zátěž a náklady s provedením veřejné dražby.

Nově jsou zde také definovány přestupky, které jsou navázány na porušení některých podstatných povinností dražebníka. A to s cílem větší ochrany práv osob, jichž se veřejná dražba týká.

Zákon o veřejných dražbách bude nově zahrnovat také procesní úpravu elektronických dražeb, která je dnes upravena pouze na úrovni prováděcí vyhlášky. Návrh zákona o veřejných dražbách už byl jednou předložen minulou vládou, ale nestihl být projednán. Nyní jej už Poslanecká sněmovna schválila, a to s podporou všech politických stran. Dne 11. 7. 2023 projednal tento návrh na své 16. schůzi ÚPV Senátu a doporučil ho senátorkám a senátorům ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Tak my věříme i v podporu tohoto zákona dnes v Senátu.

Asi úvodem za mě vše, děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Drahoš:  Děkuji, pane ministře. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. Jak už pan ministr zmínil, já potvrzuji, že organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona ÚPV. Ten přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 115/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Hana Kordová Marvanová a já ji zvu k mikrofonu a žádám, aby nás seznámila se svou zpravodajskou zprávou. Prosím.

Senátorka Hana Kordová Marvanová:  Vážené senátorky, vážení senátoři, vážený pane ministře, dovolte mi, abych předložila zde usnesení, které přijal ÚPV po projednání návrhu zákona, senátní tisk č. 115. Doporučil Senátu projednávaný návrh zákona schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Debata byla nekonfliktní stejně jako ve sněmovně. Takže to byly důvody, proč ÚPV takto rozhodl a doporučil zákon schválit. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Drahoš:  Děkuji, paní senátorko, prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů a sledujte rozpravu. Já se ptám, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli se návrhem zákona nezabývat? Nevidím nikoho takového, takže otevírám rozpravu. Do rozpravy se hlásí paní senátorka Daniela Kovářová a já ji prosím, aby přistoupila k mikrofonu.

Senátorka Daniela Kovářová:  Dobrý den, kolegové, kolegyně. Navrhovaný zákon výrazně zhoršuje vymahatelnost zajištěné pohledávky oproti stávajícímu zákonu č. 26/2000, který se tímto zákonem ruší. Vysvětlím.

U nucené dražby zavádí § 24, odst. 2 návrhu novum, které nezná ani exekuční dražba, ani dražba podle občanského soudního řádu. Vlastnictví totiž nemá přecházet příklepem – dívám se na kolegy právníky, kteří mě poslouchají – za podmínky doplacení celé vydržené ceny, ale teprve až po doplacení vydražené ceny a následném podání návrhu na vklad do katastru.

Jenže v mezidobí mezi příklepem a návrhem na katastr, který obvykle trvá dva měsíce, může být dražený a vlastně již vydražený majetek zahrnut do exekuce kvůli úplně jiné, třeba drobné pohledávce. V takovém případě katastr nemovitostí návrh zamítne a vlastnictví nepřejde. Toto riziko je značné. V nucené dražbě se totiž draží majetek dlužníka, u kterého je vysoce pravděpodobné, že má i jiné dluhy.

A teď otázka na vás všechny, zúčastnili byste se nucené dražby, v níž byste měli vysokou pravděpodobnost, že přestože vydražíte a zaplatíte, tak vydraženou věc nezískáte do vlastnictví? Kdo vám zaplatí náklady s tím spojené? Kdo nahradí věřiteli a dražebníkovi náklady na dražbu? Toto zásadní pochybení předpokládaného zákona nelze opravit drobnou úpravou, protože tato zásadní změna prolíná celou částí zákona, který se nucených dražeb týká. Proto navrhuji zákon zamítnout a ponechat v platnosti stávající právní úpravu, tedy zákon č. 26 z roku 2000, o veřejných dražbách. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Drahoš:  Dívám se na displej. Konstatuji, že do obecné rozpravy se nikdo další nehlásí, takže obecnou rozpravu končím. Ptám se pana ministra, zda se chce vyjádřit k proběhlé rozpravě? Nikoli. Paní zpravodajka také ne. Máme zde tedy návrh ÚPV o přijetí návrhu zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. O tomto návrhu budeme hlasovat. Nejprve ale spustím znělku. Kolegyně a kolegové, budeme hlasovat o návrhu ÚPV, který doporučuje Senátu schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je aktuálně přítomno 66 senátorek a senátorů. Kvorum pro přijetí návrhu je 34. A já spouštím hlasování a žádám ty, kteří souhlasí s návrhem, aby zvedli ruku a stiskli tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Při hlasování č. 5 při kvoru 34 senátorek a senátorů se pro vyslovilo 49 přítomných senátorek a senátorů, proti byl 1 hlas. Konstatuji, že návrh byl schválen. Děkuji paní zpravodajce. Pan ministr zůstává.

A my přistoupíme k projednávání senátního tisku č. 116, což je Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných dražbách Tisk č. 116

Návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 116 a já opět požádám pana ministra Bartoše o uvedení návrhu zákona.

Místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš:  Já vám děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, v návaznosti na předchozí bod bych ještě rád představil návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných dražbách. Tam jsou některé části. Obsahem první části návrhu je změna živnostenského zákona, respektive jeho příloh vzhledem k novému vymezení živnosti v oblasti veřejných dražeb.

Jak již bylo řečeno, pro veřejné dražby na návrh vlastníka budou nově platit jednodušší a méně administrativně náročná pravidla. Z toho důvodu se provádění těchto dražeb doporučuje přesunout z dosavadního režimu koncese do mírnějšího režimu vázané živnosti pod názvem „provádění veřejných dražeb s výjimkou dražeb nucených“. Nucené dražby nadále zůstanou v nejpřísnějším režimu koncese. Kromě toho bude zrušena i současná živnost „provádění dobrovolných dražeb movitých věcí podle zákona o veřejných dražbách“, která vzhledem ke zmíněnému uvolnění pravidel pozbude praktického smyslu.

Další části návrhu obsahují další drobné změny daňových předpisů, které jsou potřeba z důvodu nového pojetí veřejné dražby jako zvláštního způsobu uzavření smlouvy. Ve vztahu k veřejným dražbám cenných papírů se navrhuje novelizace ustanovení zákona o podnikání na kapitálovým trhu a novela katastrálního zákona potom odráží změnu terminologie, namísto pojmu nedobrovolná dražba bude zaveden pojem nucená dražba. Ještě jenom k tomu, já se omlouvám, ještě do toho předchozího rozhovoru. My jsme tu diskusi o tom mezi tím vyhlášením té dražby, a třeba když vám do toho vletí nějaká exekuce nebo insolvence, řešili i na ÚPV ve sněmovně. Právě to zkrácení doby, kdy ta dražba je zveřejněna, je zveřejněna dražební vyhláška, tak se ve skutečnosti ten čas fakticky zkracuje, že to riziko, že se potkají v tom offline světě protichůdné věci, tady se naopak ta doba, kdy může ta exekuce nebo insolvence zhatit to provedení nucené dražby, tak je kratší. Ale můžeme se o tom třeba potom pobavit v kuloáru. Mám k tomu i podklady rozpracované, promiňte, že jsem odskočil, tedy zde prováděcí zákony v souvislosti s předchozím schváleným zákonem.

1. místopředseda Senátu Jiří Drahoš:  Děkuji, pane ministře. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. OV určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona ÚPV. Ten přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 116/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Hana Kordová Marvanová. Prosím ji, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou.

Senátorka Hana Kordová Marvanová:  Vážené senátorky, vážení senátoři, zpravodajská zpráva ÚPV je taková, že tento tisk č. 116 samozřejmě logicky navazuje jako doprovodný tisk k námi již teď schválenému tisku č. 115. Usnesení ÚPV zní tak, že výbor doporučuje Senátu projednávaný návrh zákona schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

1. místopředseda Senátu Jiří Drahoš:  Děkuji, paní zpravodajko. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 našeho jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nevidím nikoho takového. Otevírám obecnou rozpravu. Do rozpravy se hlásí pan senátor Jiří Čunek, prosím ho, aby přistoupil k mikrofonu.

Senátor Jiří Čunek:  Pane místopředsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové, já mám dotaz na pana ministra ve věci toho zákona, který jsme schválili před chvílí, kdy tady paní senátorka Kovářová, nevím, jestli vznesla dotaz, nebo dala připomínku o tom, jakým způsobem budou znejistěny ti, kteří budou chtít jít do dražby v případě kolizních věcí, ale ono se to týká samozřejmě všech dražeb, a to proto, že to vlastnictví nevzniká příklepem, ale až následnou smlouvou. Pevně věřím, že většina z nás, jak jsme tady, můžu říct spíš z vás, s dražbami nemá žádnou zkušenost, já nějakou malou ano. Ačkoliv to nebylo v mé soukromé části života, ale spíš v té veřejné, to znamená z té starostenské a jiné. Přece jenom jsem vždycky vnímal, že ta jistota, kterou samozřejmě mohl potom zrušit soud, také se tak mohlo stát v nějakých velmi složitých případech, tak ta jistota, že se zúčastním dražby, dojde příklepem k tomu, že už si to nikdo nemůže rozmyslet, to si všichni měli rozmyslet předtím, ta jistota byla velká. Dražba tím pádem byla tím nejúčinnějším nástrojem, jak dosáhnout nějakého majetku bez vlastně následujících problémů, které jakákoli smlouva, průtahy, vklady a tak dále vyvolávají. Já se tedy ptám, protože na to nikdo nezareagoval, tak se ptám, proč či jaký nesoulad s občanským zákoníkem tomuto zabraňuje, protože si myslím, že ta jistota toho, že ty konfliktní majetky, které předtím jsou vyřizovány soudy a konkurzními správci, nebo dnes insolvenčními atd., že ta jistota u té dražby je strašně důležitá. Tím pádem vymáhání pohledávky nebo naopak nabývání majetku, který se potom dál může nějak problematizovat, tak si myslím, že to není dobře. Jestli pan ministr nebo někdo jiný může ještě odpovědět v souvislosti i s tímto zákonem, protože tento samozřejmě doprovází ten předcházející. Jestli byste mohli odpovědět, děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Drahoš:  Ano, děkuji. Dívám se, zda se ještě někdo hlásí do diskuse? Není tomu tak. Obecnou rozpravu končím. Ještě než pozvu k mikrofonu pana ministra, omlouvám z dnešní schůze pana senátora Přemysla Rabase. Nyní, pane ministře, prosím o vaše vyjádření.

Místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš:  Chtěl bych zareagovat k této otázce. My jsme, to byl vlastně rok, kdy jsme poprvé byli zvoleni do sněmovny, on ten návrh, který řešil ten přechod toho vlastnického práva, ten rozdíl mezi příklepem, projednávala v roce 2017 i Legislativní rada vlády. Myslím si, že právě doporučili tu změnu tak, aby bylo v souladu s občanským zákoníkem, kdy skutečně to nabytí je vázáno až na to uzavření smlouvy. Já nejsem právník, ale vycházelo to ze závěru LRV v roce 2017, že toto má být uvedeno do souladu s občanským zákoníkem. A není to tento institut přiklepnutí. I když, já nemám empirickou zkušenost s faktickým dražením, ani svého ani účastí dražby nějakého jiného majetku, kde bych byl účastníkem. Faktem je, že asi ty procesy mají své různé slabiny v momentu jistoty. Ale i ten příklep má nějaký způsob, jakým se dá zpochybnit to vydražení. Tady bych spíš požádal, jestli tady jsou nějací právníci, do hloubky, váha těchto institutů a náročnost toho následného procesu, pokud něco není v pořádku, těžko dokážu odhadnout tu závažnost nebo tu sílu toho procesu v tom či onom režimu.

1. místopředseda Senátu Jiří Drahoš:  Děkuji, pane ministře, prosím paní zpravodajku o její vyjádření.

Senátorka Hana Kordová Marvanová:  Nevím, jestli bych mohla stručně reagovat, zeptám se pana předsedajícího, na tu výhradu… Chci odkázat na poměrně podrobnou důvodovou zprávu. My jsme měli prostor na ÚPV a trošku jsme to diskutovali, ale opravdu v té podrobné důvodové zprávě, já to tady mám ve svém zpravodajské zprávě uvedeno, co se vlastně mění. Tady je přesně popsán ten postup, že uzavření kupní smlouvy, ta je uzavřena příklepem. Ale musí se ještě zaplatit kupní cena, potom je tam tedy i možnost vyslovení neplatnosti smlouvy uzavřené příklepem, kdo se toho může domáhat. To znamená, ten zákon obsahuje ta pravidla, jakým způsobem přesně je dána jistota všech účastníků. Nechci to dál rozvádět, asi toto není půda na plénu, kde většina je neprávníků, abychom to zodpověděli do detailů. Ale všechny odkazuji na tu podrobnou důvodovou zprávu.

V rozpravě nebyl přednesen žádný návrh, je zde tedy návrh ÚPV na schválení zákona ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou. (Jedna ze senátorek z pléna zmiňuje, že přednesla návrh na zamítnutí zákona.) Omlouvám se, já jsem poslouchala věcně. Vy jste přednesla v rozpravě návrh na zamítnutí? Ano, dobře. Omlouvám se. Takže byl přednesen jeden návrh na zamítnutí. Je zde… Ano?

1. místopředseda Senátu Jiří Drahoš:  Budeme hlasovat o návrhu ÚPV, pokud neprojde, budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí.

Senátorka Hana Kordová Marvanová:  Takže nebyl přednesen, že ano? U toho předchozího, že ano… (Probíhá krátká debata senátorů mimo mikrofon.)

1. místopředseda Senátu Jiří Drahoš:  Paní kolegyně, máte-li něco ještě, prosím, abyste to pronesla na mikrofon, ale v tomto případě jsme u zákona, u senátního tisku č. 116. Tam opravdu nezazněl žádný návrh na zamítnutí. Budeme hlasovat, tak jak paní zpravodajka přednesla. Hlasujeme tedy o schválení návrhu zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Svolávám kolegyně a kolegy.

V sále je aktuálně přítomno 67 senátorek a senátorů, kvórum pro přijetí návrhu je 34. Spouštím hlasování. Kdo je pro návrh, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Při hlasování č. 6, při kvóru 34 pro návrh hlasovalo 52 senátorek a senátorů, proti byl jeden hlas. Konstatuji, že návrh byl přijat. Končím projednávání tohoto bodu.