Protože Komora dražebníků ČR dlouhodobě spolupracuje s Ing. Davidem Wachtarczykem, účetním a daňovým expertem, zeptali jsme se ho, jaké největší změny vidí při vedení účetnictví dražebníka od 01.01.2025:
Nový zákon o veřejných dražbách přinesl řadu specifik, jako je například vedení zvláštního účtu pro peněžní prostředky přijaté v souvislosti s veřejnou dražbou. Často se jedná o dražby, jejímiž navrhovateli jsou insolvenční správci či likvidátoři určeni soudem. Je třeba, aby kvalifikovaný účetní i daňový poradce znal problematiku těchto řízení. Za sebe, coby osoby s desetiletou pracovní zkušeností v oblasti insolvencí a likvidací společností, mohu říci, že je vždy nutné v účetnictví věrně zachytit na co konkrétně jsou finanční prostředky určeny a komu přísluší. Jedná se zejména o skládání dražebních jistot, jejich vracení neúspěšným dražitelům, vyúčtování výtěžku dražby a jeho výplatu navrhovateli. Vedení účetnictví o každé jednotlivé dražbě se i komplikuje tím, že vyjma nucené dražby, může být v dražbě uzavřena příklepem kupní smlouva nebo smlouva o budoucí kupní smlouvě.
V ust. § 6 odst. 1 dražebního zákona je uvedeno, že dražebník je povinen ukládat peněžní prostředky přijaté v souvislosti s veřejnou dražbou na zvláštní účet vedený v České republice u banky nebo zahraniční banky. Tyto prostředky lze použít pouze k účelu stanovenému tímto zákonem. Není tedy možné, aby dražebník své peněžité závazky hradil z přijatých peněžních prostředků jiných dražeb. Dražebník musí mít ve vztahu k vyhlášeným a nevypořádaným dražbám 100%-ní likviditu, tj. schopnost vypořádat promptně všechny dražby (mj. i v případě upuštění od dražby, ukončení dražby pro překážky v konání veřejné dražby, odročení dražby).
Ochrana „věřitelů v dražbě“ je potom předmětem ustanovení v odst. 2 výše uvedeného paragrafu: Peněžní prostředky přijaté v souvislosti s veřejnou dražbou nejsou součástí majetkové podstaty dražebníka podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení a nelze je postihnout výkonem rozhodnutí vedeným proti dražebníkovi.
Splnění výše uvedených předpokladů jsou nutnými podmínkami i pro případ ochrany navrhovatele a účastníků dražby, aby jejich peněžní prostředky byly bezpečně uloženy u dražebníka a nemohly být postiženy v případě insolvence nebo vedení exekuce na dražebníka, jak se v minulosti i stalo. Tyto osoby poté musely jako věřitelé podávat vylučovací žaloby týkající se vyjmutí výše uvedených peněžních prostředků z majetkové podstaty dlužníka, viz ust. § 204 odst. 2 insolvenčního zákona. V tomto případě jsou věřitelé tzv. “chránění“ tím, že je insolvenční správce ve smyslu ust. § 224 insolvenčního zákona, musí vyrozumět o soupisu daného majetku, k němuž uplatňuje věřitel – 3. osoba své právo a dále takového věřitele insolvenční správce poučí o jeho právech podat vylučovací žalobu ve lhůtě 30 dnů, a to ode dne, kdy insolvenční správce vyrozuměl věřitele – 3. osobu, že odmítnul vyhovět žádosti o vyjmutí daného majetku z majetkové podstaty dlužníka.
Je však nutné brát v potaz, že insolvenční správce ne vždy má k dispozici komplexní účetnictví dlužníka a nemá tudíž povědomost o tom, komu finanční prostředky skutečně náleží. Z tohoto důvodu je vždy na místě, aby věřitel – 3. osoba neprodleně vyrozuměl insolvenčního správce o jeho právu k danému majetku, který insolvenční správce pojal do soupisu majetkové podstaty dlužníka nebo hodlá takový majetek sepsat do soupisu majetkové podstaty dlužníka. Dále je vhodné v takovémto případě sledovat insolvenční rejstřík a ověřit soupis majetkové podstaty dlužníka, případně neprodleně po zahájení insolvenčního řízení a jmenování insolvenčního správce, jej kontaktovat.
Ing. Davida Wachtarczyka lze kontaktovat na tel. 736 265 094, e-mail: prouctoadane@prouctoadane.cz
