Dne 21.02.2022 projednala PS návrh nového dražebního zákona (Tisk 360). Bohužel zde nezazněl žádný z bodů tezí předložených poslankyni Zuzaně Ožanové. Všichni poslanci (i z opozice ANO, SPD) tento návrh podpořili. Dokonce ani nikdo z poslanců nereagoval na informaci týkající se nákladů na vybudování a provoz nového informačního systému – Centrální evidence dražeb v řádu desítek miliónů. Praxe ukáže, že se jedná o špatné rozhodnutí PS. Nelze totiž předpokládat, že by Ústavně právní výbor PS něco podstatného v návrhu zákona změnil.

Průběh jednání v PS k Tisku 360:

Vládní návrh zákona o veřejných dražbách
/sněmovní tisk 360/ – prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Tak pana ministra nevidím. Zeptám se, jestli je tu jiný člen vlády, který by návrh zákona uvedl? (Poznámky poslance Michálka a poslankyně Ožanové mimo mikrofon.) Tak pan ministr si běžel pro podklady podle mých informací. Tak já poprosím pana předsedu, možná by si vzal přestávku do té doby.

 Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Já poprosím o přestávku na poradu klubu v délce čtyři minuty.

 Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Přerušuji naše jednání na čtyři minuty. Budeme pokračovat v 18.40.

 (Jednání přerušeno v 18.36 hodin.)

 ***

 (Jednání pokračovalo v 18.40 hodin.)

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak je 18.40, budeme pokračovat. Jak už jsem řekl, projednáváme Vládní návrh zákona o veřejných dražbách, sněmovní tisk 360, jsme v prvém čtení. A já poprosím, aby pan místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš přednesl svoji úvodní řeč. Pane ministře, prosím.

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předstupuji před vás s návrhem nového zákona o veřejných dražbách, který nahrazuje dosavadní již téměř čtvrt století starou právní úpravu. Ten aktuálně platný zákon o veřejných dražbách je již ze své povahy značně zastaralý a v době svého vzniku nepočítal například s prováděním dražeb elektronickým způsobem, což je v současné době převažující varianta.

Mezi hlavní cíle zákona o veřejných dražbách patří především harmonizace zákona o veřejných dražbách s občanským zákoníkem, přesnější úprava elektronických dražeb přímo v zákoně, posílení vymahatelnosti zákonem stanovených povinností, zjednodušení dražebního procesu a elektronizace uveřejňování informací o veřejných dražbách a dražební pomocí nového informačního systému centrální evidence veřejných dražeb. Oproti tomu dosavadnímu zákonu číslo 26/2000 Sb. o veřejných dražbách dochází k zásadní koncepční změně v otázce nabývání předmětu dražby. V současnosti při veřejné dražbě přechází vlastnické právo příklepem. Nové pojetí veřejné dražby však bude reflektovat občanský zákoník, který dražbu chápe jako zvláštní způsob uzavření smlouvy. Ten návrh rovněž v maximální možné míře respektuje subsidiární použití občanského zákoníku.

Zákon o veřejných dražbách bude nově zahrnovat také procesní úpravu elektronických dražeb, která je dnes upravena pouze na úrovni prováděcí vyhlášky. Dále dochází ke zjednodušení a určité liberalizaci samotného dražebního procesu, zejména u dražeb dnes označovaných jako dražby dobrovolné. Tím se významně sníží administrativní zátěž a náklady související s provedením veřejné dražby. Nově se zavádějí pokuty za porušení některých podstatných povinností dražebníka, aby byla lépe chráněna práva osob, jichž se ta veřejná dražba týká. Návrh zákona o veřejných dražbách byl už jednou předložen Poslanecké sněmovně, konkrétně v červnu 2020. Ač byl v minulém období mnohokrát zařazen na projednání, řada na něj bohužel nevyšla a nestihl být tedy v minulém volebním období projednán.

Návrh zákona je nyní předkládán opětovně, pouze s minimálními úpravami. Jedná se o změny v návaznosti na nově přijatou legislativu a i několika legislativně technických úprav, včetně posunu data nabytí účinnosti. V rámci meziresortního připomínkového řízení byly vypořádány všechny připomínky a já věřím, že ten návrh zákona si získá vaši širokou podporu a brzy tak postoupí do další fáze legislativního procesu. Tolik za mě vše úvodem.

 Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju, pane ministře. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, kterou je paní poslankyně Zuzana Ožanová. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

 Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, Ministerstvo pro místní rozvoj předložilo návrh zákona o veřejných dražbách, kterým se vzrušuje zákon 26/ 2000 Sb., o veřejných dražbách a zcela jej nahrazuje. Návrh zákona byl poprvé předložen v červnu roku 2020, avšak nebyl do konce volebního období projednán. To je zřejmě důvod, proč nyní byla materiálu udělena výjimka z meziresortního připomínkového řízení. Hned v úvodu je zapotřebí zmínit, že ročně u nás dochází k více než tisícům dražbám. V roce 2020 to bylo 1 493 dražeb. V roce 2021 to bylo 1 225 dražeb a v roce 2022 to bylo 1 067 dražeb. Počet dražeb zjevně postupně klesá. (Poslankyně se odmlčí kvůli hluku v sále.)

 Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já vám rozumím, paní kolegyně. Vážení páni poslanci, paní poslankyně, prosím, abyste se utišili, abychom mohli vyslechnout v klidu zprávu zpravodaje. Tak prosím.

 Poslankyně Zuzana Ožanová: Důvody předložení návrhu jsou především problémy, které se při aplikaci zákona 26/ 2000 Sb., o veřejných dražbách vyskytly v praxi. Za prvé je to nesoulad s občanským zákoníkem, zejména odlišný způsob nabytí vlastnického práva v dražbě podle zákona o veřejných dražbách a dražbě podle § 1771 občanského zákoníku. Nadbytečnost některých částí zákona o veřejných dražbách po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku. Neaplikovatelnost některých ustanovení zákona o veřejných dražbách po přijetí nového občanského zákoníku a neaktuálnost některých pojmů. Dalším důvodem předložení návrhu je nedostatečná úprava dražeb prováděných elektronicky. Možnost provádět dražby i elektronicky byla zavedena zákonem číslo 396/2012 Sb., který zavedl postupy, které však v procesní úpravě podle zákona o veřejných dražbách nebyly aplikovatelné. Pozdější novelou bylo ministerstvo zmocněno k vydání prováděcí vyhlášky, která měla stanovit podmínky postupu při elektronické dražbě. Vyhláška číslo 18/2014 Sb., o stanovení podmínek postupu při elektronické dražbě nabyla účinnosti 30. ledna roku 2014.

V průběhu legislativního procesu týkajícího se uvedené vyhlášky byl gestor zákona upozorněn na skutečnost, že samotný proces elektronické dražby by měl být upraven přímo v zákoně a vyhláška by měla řešit pouze technické a bezpečnostní požadavky na elektronické dražební systémy. Proto je úprava procesu elektronických dražeb zákonem jednou z priorit nově připravovaného návrhu zákona. Dalším důvodem předložení návrhu je neexistující sankce při porušení zásadních zákonných povinností, což přispívá k situaci, kdy někteří dražebníci vědomě nedodržují některá ustanovení zákona o veřejných dražbách s tím, že jim za toto chování nehrozí žádný postih ze strany dozorového orgánu. Dalším důvodem předložení návrhu je nadbytečná administrativní zátěž adresátů zákona. Tolik k důvodům předložení návrhu zákona.

Při posuzování návrhu zákona je nutné mít na zřeteli také ekonomický dopad na státní rozpočet. Nová právní úprava totiž počítá se vznikem centrální evidence veřejných dražeb, kterou bude spravovat Ministerstvo pro místní rozvoj. Náklady na vytvoření tohoto systému jsou uvažovány ve výši 8 131 200 korun. Velmi překvapivým se jeví takto velmi přesná částka, ale pro mě je to spíš takové úsměvné a potom se zeptám pana ministra, jak to dokázali, tak přesně spočítat. Roční náklady na provoz mají činit přibližně 500 000 korun. Tyto náklady budou pokryty v rámci rozpočtu kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj bez dodatečných požadavků na státní rozpočet. Návrh nepředpokládá zvýšení personálních kapacit a souvisejícího objemu prostředků na platy zaměstnanců.

Návrh zákona předpokládá vydání prováděcího právního předpisu vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj. Vyhláška má obsahovat podrobnosti o údajích předávaných do centrální evidence prostřednictvím elektronického formuláře. Způsob ověření těchto údajů a způsob přihlašování do centrální evidence. Dále má obsahovat technické a bezpečnostní požadavky. Důležitým prvkem předloženého návrhu zákona jsou také přechodná ustanovení, která řeší postup u dražeb konaných na základě smlouvy uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a nakládání s údaji o dražbách konaných na základě smlouvy o provedení dražby nebo opakované dražby uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Nabytí účinnosti je navrženo na 1. leden roku 2024.

Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych se zde i já vyjádřila k předloženému návrhu novely zákona o veřejných dražbách.

Hlavním cílem předloženého návrhu je především harmonizace právní úpravy veřejných dražeb s obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku. Mezi další cíle tohoto návrhu patří přesnější úprava elektronických dražeb, posílení právní jistoty subjektů dotčených v rámci dražebního procesu a vymahatelnosti zákonem stanovených povinností, zefektivnění dražebního procesu a odstranění nadbytečné administrativní zátěže. Návrh zákona bude koncipován tak, aby bylo možné za porušení podstatných zákonem stanovených povinností udělit sankci v podobě peněžité pokuty. Příjem z těchto pokut je uvažován až ve výši jednoho milionu korun ročně do státní pokladny. Pro dražebníky navržená právní úprava bude znamenat především zjednodušení dražebního procesu, odstranění zbytečné administrativní zátěže a snížení nákladů souvisejících s přípravou a realizací dražby. Částečná liberalizace pravidel pro vlastnické, tedy dobrovolné dražby a nové způsoby možné licitace přispějí i k vyššímu zájmu o dražby podle této zákonné úpravy, což se mimo jiné pozitivně promítne i do příjmů dražebníků, potažmo také do příjmů státu z odvodů této skupiny podnikatelů.

Odstranění nesouladu občanského zákoníku a zákona upravujícího veřejné dražby přispěje k vyšší právní jistotě spotřebitele, tedy účastníka dražby nebo osoby, jejíž práva jsou bou dotčena. Nová zákonná úprava zároveň rozšíří okruh osob, které mohou podat k soudu návrh na vyslovení neplatnosti smlouvy uzavřené příklepem. Za stávající úpravy to byl velmi striktně vymezený okruh osob, které splňovaly zákonem stanovené podmínky, a do jisté míry limitující. A dále budou přímo v zákoně komplexněji zakotvena pravidla pro realizaci elektronických dražeb. SPD obecně podporuje snižování administrativní zátěže a zvyšování právní jistoty pro podnikatele i občany, proto tento návrh podpoříme. Děkuji za pozornost.

 Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další v pořadí je přihlášena paní místopředsedkyně Dostálová. Prosím, paní místopředsedkyně, máte slovo.

 Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, já jsem si samozřejmě nemohla nechat ujít příležitost vystoupit k tomuto návrhu zákona, protože ten vyšel ještě z mojí – tak trošku neskromně – dílny, neboť jsem v tu dobu byla ministryně pro místní rozvoj. Je potřeba říci, že oproti návrhu předloženému Sněmovně naší vládou, to znamená vládou Andreje Babiše, dochází v nyní předkládaném návrhu pouze k nepodstatným změnám souvisejícím s přijetím zákona č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci. To znamená, vypuštění § 59 a úprava v § 3, který na něj odkazoval. Pak dochází i k opravě několika legislativně technických chyb, například nedůsledného užívání legislativní zkratky centrální evidence, a k posunu data účinnosti.

Možná bych tady ještě skutečně vypíchla, co je vlastně předmětem té právní úpravy. Je to zhruba takových čtyři pět bodů. První je tedy nesoulad s občanským zákoníkem. Tam jde o to, že je odlišný způsob nabytí vlastnického práva v dražbě podle stávajícího zákona a podle občanského zákoníku. Takže to se samozřejmě musí dát do souladu.

Dále tam je nedostatečná úprava dražeb prováděná elektronicky. Ta úprava je v současné době v zákoně velmi kusá a je provedena pouze ve vyhlášce, takže to se nově dává také do nového zákona o veřejných dražbách.

Dále potom reaguje tento nový zákon na neexistující sankce při porušení zásadních zákonných povinností a samozřejmě odstraňuje nadbytečnou administrativní zátěž adresátů zákona. Pro dražebníky bude navržená právní úprava znamenat především zjednodušení dražebního procesu, odstranění zbytečné administrativní zátěže a snížení nákladů souvisejících s přípravou a realizací veřejné dražby. Návrh bude mít na územní samosprávné celky, což jsou dražebníci přímo ze zákona… Návrh bude mít pozitivní dopady jako na soukromé dražebníky, neboli podnikatele, podnikatelský sektor. Nová právní úprava počítá se vznikem centrální evidence veřejných dražeb, kterou bude spravovat Ministerstvo pro místní rozvoj.

O nákladech na vytvoření tohoto systému už tady hovořila paní zpravodajka. Možná jenom pro připomenutí – 8,1 milionů jednorázově, roční náklady na provoz pak zhruba 500 tisíc korun. Příjem z pokut je uvažován ve výši jednoho milionu korun ročně. Celkové přínosy soukromého sektoru spočívající zejména v úpravě zveřejňování dražebních dokumentů, zrušení povinnosti odhadu ceny předmětu veřejné dražby a prohlídek u veřejných dražeb na návrh vlastníka, úpravě doručování a v některých případech zrušení požadavků na úřední ověření podpisů představující v absolutních číslech přínosy ve výši zhruba 28 milionů ročně. Zejména pro tzv. aukcionáře, kteří realizovali dražbu mimo režim stávajícího zákona, může nová právní úprava představovat náklady související s plněním povinností podle nově přijatého zákona o veřejných dražbách. Jedná se například o povinnost být pojištěn pro případ vzniku odpovědnosti za škodu nebo uvedení elektronických dražebních systémů do souladu se zákonem a prováděcí vyhláškou. Splnění těchto povinností bude představovat náklady, které jsou odhadovány ve výši zhruba 7 milionů jednorázově a pak zhruba 2 miliony korun ročně.

Nicméně jsem přesvědčena o tom, že by stálo za to, a my už jsme se o tom s paní zpravodajkou bavili, udělat seminář na téma, protože to jsou samozřejmě věci, které zajímají zejména územní samosprávné celky, dražba, aukce, burza. Je opravdu důležité se o těch věcech pobavit, protože tady spousta vlastně územních samosprávních celků se v době drahých energií atd. nebaví o veřejných dražbách, ale spíše o té aukci nebo burze. A je samozřejmě dobré, aby se tyto věci provázaly a aby se skutečně ten život územním samosprávním celkům v tomto ulehčil. Děkuji.

 Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně. To byl zatím poslední přihlášený do obecné rozpravy. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, dívám se ještě do sálu, jestli se někdo nehlásí z místa. Není tomu tak, končím tedy obecnou rozpravu k tomuto bodu. Ptám se na zájem o závěrečná slova pana předkladatele a paní zpravodajky. Pane ministře, zájem o závěrečné slovo není. Paní zpravodajka také nemá… Tak přece jenom. Prosím, pane ministře.

 Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Možná jenom zareaguji. Já jsem to tam i zmiňoval, že ten návrh je z toho předchozího období, že ty změny byly spíše technického rázu a ve smyslu účinnosti. Mě vlastně potěšilo, když jsem měl možnost se bavit i s odbornou komunitou, která se pohybuje v té oblasti různých elektronických dražeb a eBayů, kdy vlastně říkali, že to i odpovídá nějakým standardům, které jsou běžné v tom řekněme komerčním světě různých on-line akcií (aukcí?).

A jenom jsem chtěl zareagovat na tu výzvu ohledně toho možného semináře na tyto typy pro samosprávy. U mě se tím zabývá Honza Fuksa a to téma si bereme za své, takže velmi rádi tady v tomhle vyhovíme. Děkuji.

 Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji, pane ministře. Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru.

Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavně-právnímu výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Pokud tomu tak není, přistoupíme k hlasování. Budeme hlasovat o tom, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání ústavně-právnímu výboru jako garančnímu výboru.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh usnesení, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 45 bylo přihlášeno 142 poslanců, pro hlasovalo 103, proti nebyl nikdo. Návrh usnesení byl přijat.

 A já konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavně-právnímu výboru jako garančnímu výboru. Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru, popřípadě výborům k projednání? Nikoho nevidím.

Pokud tomu tak není, tak končím projednávání bodu, respektive vládního návrhu zákona o veřejných dražbách, respektive jeho prvého čtení. A děkuji panu ministrovi i paní zpravodajkyni. ***