Dražební rok 2014 byl nejhorším rokem za 15 let provádění veřejných dražeb dle zákona o veřejných dražbách (zák. č. 26/2000 Sb.)  Objem draženého majetku 7,4 miliard Kč a vydraženého majetku 2,5 miliardy Kč se zapíše červeným písmem. Jde totiž o absolutně nejnižší objemy dražeb v novodobé historii provádění veřejných dražeb v ČR. Viz podrobně statistika dražeb.

Veřejná dražba je stále méně využívána jako transparentní nástroj zpeněžení majetku, uspokojení věřitele a oddlužení dlužníka, a to z těchto důvodů:

I.  Legislativa

Dne 1.1.2014 nabyl účinnost nový občanský zákoník (OZ), novela zákona o veřejných dražbách (ZVD) a novela insolvenčního zákona (IZ). Všechny tyto právní normy výrazným způsobem ovlivnily dražební trh.

OZ je v mnoha případech nekompatibilní se ZVD, umožňuje provádět dražby mimo ZVD, což přináší celou řadu výhod jak pro „dražebníka“ (snížení nákladů mj. na povinné uveřejňování na Centrální adrese, prohlídky předmětu dražby), tak i pro navrhovatele, pro kterého je možné tyto dražby pořádat „zdarma“, tj. na náklady navrhovatele. Tyto dražby konané dle OZ nejsou uveřejněny na Centrální adrese (www.centralniadresa.cz), kterou od roku 2014 provozuje Česká pošta, s.p. Podle OZ jsou prováděny i aukce, které oproti rigidním dražbám mají celou řadu výhod, zvláště pak při zpeněžování majetku dlužníků v insolvenčních řízeních.

Novela IZ dává velké pravomoci zajištěnému věřiteli v oblasti způsobu zpeněžení zástavy. V roce 2014 začal „nový trend“, kde zajištění věřitelé požadují zpeněžovat zástavy mimo režim veřejných dražeb konaných dle ZVD. Mají totiž špatné zkušenosti s pletichami na „kamenných dražbách“, kde se často prodávají nemovitosti pod cenou. Jde i o reakci na krach jednoho z největších českých dražebníků.

Novela ZVD místo aby nastavila kompatibilitu s OZ, reagovala na aktuální problémy dražebního trhu, vyškrtla náročnější kvalifikaci pro provádění elektronických dražeb a zmocnila MMR k vydání prováděcí vyhlášky o stanovení podmínek postupu při elektronické dražbě. Představa MMR, že se tímto nastartují elektronické dražby, jako základní nástroj eliminace pletich, nevyšel. V roce 2014 byl podíl e-dražeb pouhých 22% z celkového počtu dražeb 2 640.

II. Výkon státního dozoru

Výkon státního dozoru v oblasti provádění veřejných dražeb konaných dle ZVD provádí MMR, a to Odbor veřejných dražeb (OVD). Od roku 2007 je ředitelkou tohoto odboru Ing. Zdeňka Niklasová. Bohužel přes dlouhodobou snahu celé řady institucí i dražebníků, tento OVD nikterak nepřispěl k rozvoji dražebního trhu, ale spíše naopak. Důvodem je i to, že problematika veřejných dražeb je na MMR cizí, OVD bylo často v gesci různých náměstků, často se mění i ministři (nyní ministryně MMR). Zkušení úředníci to umějí využít, jak dokládá ustanovení formální pracovní skupiny k novele ZVD, která dle svého statutu pracuje utajeně a jejími členy jsou i subjekty, které vůbec nemají žádné zkušenosti z oblasti veřejných dražeb. Po 8 měsících činnosti této skupiny nebyl předložen dražební veřejnosti k diskuzi žádný výstup. Nelogické je i to, že se nyní OVD zaměřuje na novelu realitního zákona a přejmenoval se na Odbor veřejných dražeb a realitní činnosti. Tím více vzniká otázka, proč tyto živnosti „spravuje“ MMR a ne např. MPO (realitní činnost) či MS (veřejné dražby). V této souvislosti lze uvést i tabulku 15 největších dražebníků za rok 2014, kteří zpeněžili téměř 80% draženého majetku, viz podrobně přiložená statistika:

III. Politická (ne)vůle

Poslední razantní novelou ZVD bylo zavedení e-dražeb od 1.1.2013 formou poslanecké iniciativy, a to zcela mimo gestora tohoto zákona MMR. Jsem přesvědčen, že pokud by se postupovalo standardní legislativní cestou, tj. prostřednictví OVD, MMR atd., dodnes bychom nemohli dražit elektronicky a eliminovat tímto způsobem pletichy na dražbách.

I další kroky v oblasti transparentního zpeněžování majetku musí doprovázet politická vůle. Je třeba si uvědomit, že za téměř 15 let účinnosti ZVD byl dražen majetek v celkovém objemu 153 miliard Kč. Dražbou jsou stále více postihováni dlužníci v rámci insolvenčních řízení, jejichž počet exponenciálně narůstá. Spravedlivé řešení vztahu věřitel dlužník vyžaduje v prvé řadě transparentní prodej majetků dlužníků. Bohužel majetek dlužníků je prodáván pod cenou, zhruba na úrovni jedné třetiny znaleckých odhadů, dlužníci jsou potom v daleko menší míře oddluženi a i uspokojení věřitelů je nízké.

V této souvislosti lze i citovat tzv. Hypoteční směrnici (Směrnice EVROPSKÉHO  PARLAMENTU  A RADY 2014/17/ЕU), která mj. i požaduje transparentní zpeněžování majetku dlužníků a tato Směrnice musí být do února 2016 implementována i do české legislativy.

RNDr. Jiří Bureš, Ph.D.

předseda představenstva Komory dražebníků ČR, z.s.